Abyste věděli, neberu to jako vtip. Vlastně s Robinem sympatizuji a především věřím, že šlo o tvůrčí čin. Zde chci jen upozornit ne to, že o Robinovi určitě neslyšíme naposled...
Otevřený dopis akademické obci JAMU
Vážení profesoři, vážené profesorky, mí spolužáci,
Den před premiérou představení Heil hou! Jsem pomaloval kolej Astorka svastikou, velkým penisem a vagínou. Druhý den jsem si šel po sobě uklidit, ale vše se již rozkřiklo – informace v divadelním prostředí se šíří kosmickou rychlostí. Při takové rychlosti ovšem dochází ke ztrátě dat. Tedy mi prosím dovolte, abych doplnil souvislosti.
Autorské představení vznikalo něco přes měsíc, premiéra se těsně kryla s výročím křišťálové noci. Rozhodl jsem se vyjádřit k sílícím projevům neonacismu. Informace o aktuálních aktivitách jsem čerpal z http://www.odpor.org/ – stránek s neonacistickou tématikou, dále pak z materiálů popíračů Holocaustu. Sestavil jsem koláž, která má jediný cíl – udělat si z těchto věcí legraci. Je to totiž nejlepší způsob, jak se nezbláznit. To se mi bohužel nepovedlo. Zbláznil jsem se již dávno.
Když nastoupil svou politickou dráhu Jiří Čunek (ten, který přestěhoval rómy do plechovek za městem, kam nevede silnice, ten, kterému svou oddanost demonstrovaly 17. listopadu stovky valachů, ten, který zaplnil místo zbylé po panu Sládkovi), vyrobil mi kamarád velkou Čunkovu hlavu, našli jsme si plechový kontejner. Kontejner byl tažen po městě přáteli natřenými krémem na boty, já v hlavě Jiřího Čunka mu megafonem zajišťoval další voliče. Daří se mu dodnes vítečně.
Když městem Brnem na 1. máje měli opět pochodovat neonacisté svolaní Národním odporem (pěkná tradice, která se udržovala několik let – centrum bylo pro ostatní obyvatele vždy uzavřeno, aby mělo shromáždění klid na projevy), dlouho jsem přemýšlel, jestli půjdu s nimi. Nakonec jsem šel na shromáždění Strany zelených, která se velkou měrou zasloužila o zákaz pochodu. Moc brňanů tam pokud si vzpomínám nebylo – asi že se nerozdávaly párky.
Co se mého postoje k neonacismu týče, rád bych vás všechny pozval 26.11 v 19.30 do HaDivadla, kde má inscenace Heil hou! oficiální premiéru. Můj pes se pro úplnost jmenuje Adolf.
S pozdravem, přáním otevřené mysli a tvůrčí energie Vám všem
Robin Kvapil
